AIDS

HIV (Human Immunodeficiency Virus), virus lidského imunodeficitu, se řadí do čeledi Retroviridae, rodu Lentivirus. Virová partikule o průměru 110 mm je tvořena fosfolipidovým obalem s glykoproteinovými výběžky…AIDS (Acquired Immunode Iciency Syndrome) SIDA (Syndrome D'Immunodeficience Acquise) Syndrom získaného imunodeficitu

1. Původce – agens

HIV (Human Immunodeficiency Virus), virus lidského imunodeficitu, se řadí do čeledi Retroviridae, rodu Lentivirus. Virová partikule o průměru 110 mm je tvořena fosfolipidovým obalem s glykoproteinovými výběžky (envelope) a vnitřní strukturou, nukleoidem (jinak též nazývaným core). Nukleoid obsahuje genom HIV, dvě identická vlákna ribonukleové kyseliny (RNA), nesoucí HIV genetický signál. Kromě těchto základních struktur obsahuje virová partikule HIV některé enzymy, především reverzní transkriptázu, umožňující replikaci viru v napadené hostitelské buňce. Pro HIV stejně jako pro ostatní retroviry je charakteristická schopnost zabudovat svou genetickou informaci do genomu hostitelské buňky a vyvolat její chronickou celoživotně perzistující infekci. V současné době nemáme prostředky, které by dokázaly z infikované buňky virový genetický signál eliminovat. HIV napadá především buňky imunitního systému, zejména T lymfocyty nesoucí receptor CD4. Může však přímo infikovat i řadu dalších buněk, jako jsou slizniční Langerhansovy buňky, buňky glie a další.

HIV se vyskytuje ve dvou typech značených jako HIV-1 a HIV-2, které se liší ve složení povrchových struktur. Oba typy se také odlišují geografickým výskytem, patogenitou, klinickým obrazem a některými epidemiologickými charakteristikami. V Evropě a na americkém a asijském kontinentu se vyskytuje převážně HIV 1, HIV 2 zůstává lokalizován zejména v oblastech západního pobřeží Afriky.

HIV-1 se dělí na řadu subtypů značených alfabeticky. Je velmi plastický, snadno podléhá mutacím zejména ve složení povrchových glykoproteinů. Tato vlastnost je jednou z příčin dosavadních neúspěchů při konstrukci účinných vakcín.

2. Klinický obraz a diagnostika infekce

Infekce HIV se projevuje pestrým klinickým obrazem. Od získání nákazy do vzniku plně rozvinutého onemocnění AIDS obvykle uplyne řada let (průměrně 10,5 let) a s tím, jak dochází k postupnému zhoršování imunitních funkcí, se mění i hlavní klinické příznaky.

Krátce po expozici – za 3–8 týdnů – přibližně u 50 % infikovaných dochází k příznakům primoinfekce – akutní HIV infekce. Ta obvykle probíhá pod obrazem chřipkovitého onemocnění,často s prchavým exantémem, jindy připomínající syndrom infekční mononukleózy a jen vzácněji se objeví neurologická symptomatologie – sérózní meningitida či polyradikuloneuritida. V krevním obraze bývá leukopenie, někdy s lymfopenií či atypickou lymfocytózou. Tato primární HIV infekce pravidelně spontánně odchází.

Po této fázi pacient vstupuje do různě dlouhého období latence, kdy nemívá jakékoliv obtíže. Někdy může dojít k reverzibilnímu zduření lymfatických uzlin, které může přejít v perzistující generalizovanou lymfadenopatii – PGL. Tento syndrom nemá nepříznivý prognostický význam. V době asymptomatického nosičství HIV infekce však dochází k postupným změnám imunitního systému, jehož nejnápadnějším výrazem je pokles CD4 lymfocytů. K prvním příznakům, které signalizují sníženou výkonnost imunitního systému, dochází pravidelně při poklesu počtu CD4 lymfocytů pod hodnoty 500/mm3, kdy pacient přechází z klinické kategorie A – asymptomatické HIV infekce do kategorie B – symptomatické fáze HIV infekce.

Symptomatická fáze HIV infekce je charakterizována výskytem recidivující orofaryngeální kandidózy či kandidové vulvovaginitidy, výsevem herpes zoster, recidivujícími adnexitidami, postupným zmenšováním předtím zduřelých uzlin a často i celkovými příznaky, jako jsou únava, horečky, průjmy a hubnutí.

V průběhu symptomatického stadia HIV je nutno počítat s nástupem tzv. velkých oportunních infekcí (OI), jejichž výskyt indikuje zařazení pacienta do klinické kategorie C- tedy stadia AIDS-onemocněni – charakterizované výskytem některé z tzv. velkých oportunních infekcí, některými nádory nebo dalšími projevy, jako je HIV encefalopatie a wasting syndrom (kachexie). Výskyt velkých OI je důsledkem těžké poruchy imunitního systému a je obvykle spojen s hlubokým poklesem CD4 lymfocytů.

Indikativní onemocnění pro klasifikaci HIV infekce jako rozvinutého onemocnění AIDS(kritéria SZO):

  • pneumocystová pneumonie
  • toxoplazmová encefalitida
  • ezofageální, tracheální, bronchiální nebo plicní kandidóza
  • chronický anální herpes
  • simplex nebo herpetická bronchitida, pneumonie nebo ezofagitida
  • CMV retinitida
  • generalizovaná CMV infekce (kromě jater a sleziny)
  • progresivní multifokálníleukoencefalopatie
  • recidivující salmonelová bakteriémie
  • recidivující pneumonie v průběhu 1 roku
  • chronická intestinální kryptosporidióza
  • chronická intestinální isosporóza
  • extrapulmonální kryptokoková infekce
  • diseminovaná nebo extrapulmonální histoplazmóza
  • diseminovaná kokcidioidomykóza
  • tuberkulóza
  • diseminovaná nebo extrapulmonální atypická mykobakterióza
  • Kaposiho sarkom
  • maligní lymfomy (Burkittův, imunoblastický a primámícerebrální lymfom)
  • invazivní karcinom děložního hrdla
  • HIV encefalopatie
  • wasting syndrom

V poslední době jsme svědky postupné změny výskytu a charakteru OI. Díky dobře propracovaným schématům chemoprofylaxe některých, hlavně parazitárních OI, se vyskytují tyto stále méně a na jejich místě se uplatňují jiné infekce – především virové. K takovým dobře zvládnutelným OI patří především pneumocystová pneumonie (PCP), způsobená houbou Pneumocystis carinii. V počátcích pandemie infekce HIV představovala nejčastější OI a byla také nejčastější příčinou jejich smrti. Podobně dobře dnes zvládáme terapii a profylaxi např. mozkové toxoplazmózy, některých mykotických onemocnění, recidivujících infekcí herpes simplex a do značné míry také některých forem CMV infekce. Velkým problémem se stávají infekce vyvolané Mycobacterium tuberculosis a výskyt multirezistentnich kmenů.

Diagnostika HIV/AIDS se opírá především o specifickou mikrobiologickou diagnostiku.

Nejdůležitější principy laboratorní diagnostiky a používané metody:

  • Průkaz specifických HIV protilátek je spolehlivou, citlivou a specifickou metodou diagnostiky HIV/AIDS. Vyžaduje odběr 5–7 ml venózní krve. Používá se i k vyšetřování krevních dárců pro zajištění bezpečnosti krevních konzerv a krevních derivátů. Pro vyloučení falešně pozitivních nálezů je třeba každý pozitivní výsledek ověřovat v systému konfirmačních testů, které provádí specializované pracoviště. Při interpretaci negativních výsledků je nutno u vyšetřovaného uvažovat časový faktor tak, aby se

vyloučil falešně negativní nález, způsobený vyšetřením v období tzv. imunologického okénka, to je v době, kdy vyšetřovaný ještě nestačil po své HIV infekci vytvořit detekovatelné protilátky. Délka tohoto období byla stanovena v průměru na 3 měsíce. Po této době je nutno u HIV negativních osob s rizikem HIV infekce vyšetření opakovat pro zabezpečení validity negativního nálezu. Vyšetřování slin jako alternativního biologického materiálu pro detekci HIV protilátek je vyhrazeno pro epidemiologické studie, nikoliv pro diagnostické účely. Pro konfirmaci HIV pozitivního nálezu ze slin je nutno provést vyšetření krevního séra.

  • Přímý průkaz viru v biologickém materiálu (obvykle mononukleární buňky periferní krve). Velmi nesnadná, náročná, zdlouhavá a z hlediska profesionální infekce nebezpečná metoda používaná jen pro speciální případy (např. u novorozenců HIV infikovaných matek). Vyžaduje odběr 5–10 ml nesrážlivé krve.
  • Průkaz virového genomu (virových nukleových kyselin) v biologickém materiálu, především polymerázovou řetězovou

reakcí (PCR). Očekává se, že metoda, dosud vyhražená pro specializovaná pracoviště, bude v blízké budoucnosti sloužit jako jedna z běžných diagnostických metod. Vyžaduje odběr 5–10 ml nesrážlivé krve.

Další specializované laboratorní metody se provádějí jen v referenční laboratoři.

3. Výskyt

Celosvětový, jedná se o pandemii. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace bude do roku 2 000 na celém světě okolo 6 milionů lidí s AIDS a okolo 20–40 milionů HIV infikovaných osob. Nejvyšší výskyt je v současné době na africkém a nověji i na asijském kontinentu. Zejména v jihovýchodní Asii probíhá explozivní epidemie HIV/AIDS, v níž převládají jiné subtypy HIV-1 než na americkém a evropském kontinentu. Zdá se, že některé z těchto subtypů se snadněji šiří heterosexuálním pohlavním stykem a v této souvislosti se uvažuje i o možnosti vzniku nové vlny epidemie HIV/AIDS v Evropě a na americkém kontinentu, kde se podle dosavadních údajů epidemie HIV/AIDS do určité míry stabilizovala.

Infekce typem HIV 2 zůstává lokalizována na západním pobřeží Afriky, v Evropě a na americkém kontinentu nemá prakticky žádný význam. V České republice bylo k 31. 8. 1996 hlášeno celkem 281 HIV pozitivních a 78 případů AIDS, ze kterých 54 zemřelo.

4. Zdroj – rezervoár

Zdrojem HIV je pouze infikovaný člověk. Žádný ze známých zvířecích retrovirů není přenosný na člověka.

5. Cesta přenosu

HIV se přenáší třemi způsoby:

  1. krevní cestou
    • HIV kontaminovanou krví nebo krevními deriváty
    • společným používáním jehel, stříkaček, event. roztoku drogy u injekčních uživatelů drog
    • při krvavých sexuálních praktikách
  2. pohlavním stykem
    • spermatem, vaginálním sekretem při homo- i heterosexuálním styku
  3. z matky na dítě
    • vertikální přenos (antenatálně, perinatálně, ev. mateřským mlékem)

6. Inkubační doba

Inkubační doba, od vstupu viru do vnímavé buňky po objevení se klinických příznaků charakterizovaných jako akutní infekce či primární onemocnění, obnáší průměrně 3 týdny. Nesprávně, ale velmi často i v odborné literatuře je jako inkubační doba označována relativně velmi dlouhá fáze (až 15 let podle současných znalostí) latentní infekce s minimálními klinickými příznaky. Tato fáze nastupuje po akutní infekci a dosud není jasno, zda všichni infikovaní posléze přejdou do stadia klinicky plně rozvinutého onemocněni AIDS. Je známo několik desítek případů osob, přežívajících po infekci HIV déle než 15 let.

7. Období nakažlivosti

Infikovaná osoba je nakažlivá prakticky okamžitě po vniku HIV do organismu a jeho replikaci ve vnímavých buňkách, tedy ještě v inkubační době před rozvojem akutní infekce. Nakažlivou zůstává až do konce svého života. Stupeň nakažlivosti se liší podle množství vylučovaného viru v závislosti na fázi infekce, ve které se infikovaná osoba nachází. Největší množství viru se vylučuje v akutním stadiu, méně v době latentní fáze a jeho množství opětovně stoupá v období klinického AIDS.

8. Vnímavost

Vnímavost je všeobecná. V poslední době se podle některých studií zdá, že určité imunologické parametry (kvalita cytotoxických T buněk) mohou ovlivňovat vnímavost k infekci HIV. Úvodní epidemiologické studie nebyly dosud ověřeny a v současné době se provádějí i studie in vitro.

9. Principy terapie

Základem léčby je vedle profylaxe a včasné léčby oportunních infekcí protivirová terapie. Jejím cílem je alespoň zpomalit množení HIV a předejít tak zhroucení imunitního systému. Konečný cíl protiretrovirové terapie – eliminace viru z organismu – není dosud vyřešen. Všechna dosud dostupná antiretrovirová chemoterapeutika svým zásahem do replikačního cyklu viru pouze více či méně úspěšně zpomalují jeho množení v organismu.

Existuje celá řada antiretrovirových preparátů, které působí v různých fázích replikace viru. Jejich kombinací lze dosáhnout zvýšeného účinku a omezit výskyt rezistentních variant HIV. Základním lékem zůstává azidothymidin (AZT). U gravidních žen AZT podávaný během těhotenství snižuje možnost přenosu HIV infekce na novorozence.

10. Epidemiologická opatření

1. preventivní, V současné době neexistují žádná specifická preventivní opatření. K dispozici není účinná očkovací látka ani jiné profylaktické preparáty.

Preventivní opatření, která jsou k dispozici
výchova, vedoucí ke změnám přístupů a chování v sexuálním životě
zajišťování bezpečnosti krevních konzerv a derivátů testováním všech darovaných krví
diskutován je program výměny jehel a stříkaček u injekčních uživatelů drog

2. represivní
- hlášení HIV pozitivity, onemocnění AIDS a úmrtí Národní referenční laboratoři pro AIDS
- žádná karanténní opatření ani omezování společenského styku nejsou uplatňována; výkon povolání je omezován pouze zdravotním stavem, nikoliv nálezem HIV pozitivity.

Komentáře

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „OK“.

Petr (věk: 32) říká:

Měl jsem styk s prostitutkou, nešlo o klasický styk, ale ona přede mnou masturbovala a párkrát se mě při tom dotkla potřísněnou rukou na mojí ruce. Na odchodu jsem zjistil, že mám na ruce čerstvou záděru. Nad celým bych mávl rukou, kdybych za 12 dní poté nechytil virózu se strašným bolením v krku v trvání přes týden a krátkodobou teplotou nad 38. Když mi první na netu vyskočilo jako projev HIV „zánět hltanu“, začal jsem se bát. Dalších 7 týdnů jsem prožil ve strachu a v jejich průběhu si několikrát udělal INSTI test, i když v tomto období ještě nění vypovídající, ale vždy mě to načas zklidnilo. Nad čím jsem myslel na začátku, že jen mávnu rukou, mě nakonec tak dlouho trápilo, až jsem po dvou měsících po kontaktu s prostitutkou zašel do Domu světla na test a po týdnu se dozvěděl výsledek. Všechno negativní. Už při náběru mi doktor řekl, že tímhle způsobem je nenulové riziko nákazy, jen když je ta záděra úplně čerstvá. Jenže psychika udělá svoje. Proto chci podpořit všechny, kterým se stalo něco podobného, a všem popřát hodně štěstí!

daggy24 říká:

Petr (věk: 15) říká:

Ahoj. Mám otázku. Je mi 15 a chtěl bych sex ( jsem panic ). Jedna dívka se mi nabídla, ale říkala že souložila asi s 10 hochy. A tak mám strach že by jsem mohl od ní něco chytit. Prosím o radu

petmk říká:

Tobě nikdo nemůže zaručit, že ta holka je zdravá. Nikdo ti nezaručí ani to, že tvoje první holka bude zdravá. Ani ty další ne.

Každý dospělý chlap chce sex, to je realita. Ale rozumný chlap napřed odhadne a zváží rizika. Jakou šanci zdravotních problémů bys ty osobně risknul, aby ses zbavil panictví? Byla by pro tebe 5% šance nákazy dost malá na to, abys ji ignoroval? Nebo bys byl ochotný s ní jít do postele při až při 1% šanci, že se budeš s něčím léčit? Rozhodnout musíš ty.

Osobně bych počkal na jinou slečnu. Už jenom proto, že sex jenom kvůli sexu není úplně to pravý ořechový. A u promiskuitní holky je jenom otázka času, kdy něco chytne.

Kotletka říká:

Já nevěřím svým očím. „U promiskuitní holky je jen otázka času, když něco chytne.“ – blud, tohle nezáleží na pohlaví a když promiskuitní člověk používá kondom, tak velikost rizika že něco chytne nebude tak vzdálena od velikosti rizika slušňáka.

petmk říká:

Nepsal jsem konkrétně čím.

Víš, kolik lidí má nějakou formu ? A že očkování proti němu pokryje jenom zlomek mutací? Schválně si najdi za domácí úkol ty čísla.

Chtěl bych vidět, jak by kondom zastavil třeba syfilis v předposledním stádiu, když ten se dá přenést i dotykem s kůží. To si navlečeš chlapa do latexové kombinézy?

Kotletka říká:

Syfilis v předposledním stadiu? Předposlední stadium je to druhé? A co ten člověk dělal, když se nakazil? (tedy v tom prvním, když to zjistil)

petmk říká:

Co asi? Taková by asi normálně chodila do práce…


Ale teď vážně. I když pomineme prasknutí a sklouznutí kondomu, můžeme ho brát jako jedinou ochranu jen v případě, že neexistuje žádná možnost nákazy jakoukoliv pohlavní chorobou při jeho použití. Bez ohledu na stádia choroby, tohle je krásný příklad nemoci, kde by člověk byl s kondomem nahraný.

Ale když už je pro tebe tento příklad moc komplikovaný, co takhle HIV pozitivní holka, která hodně teče a kluk s čerstvě oholeným penisem má ještě ranky v okolí…? Nebo nákaza při orálním sexu? Prostě kondom sám o sobě není spása a rozhodně se vyplatí před sexem aspoň pár minut přemýšlet. I když je to s odkrveným mozkem trochu složitější.

Kotletka říká:

Tvrdím snad, že se to nevyplatí? Na tebe možná bylo složité to, že člověk, který by nechal bez povšimnutí první stadium syfilitidy by byl nezodpovědný blbec, což jsem naznačovala svou otázkou. A nezodpovědného blbce často poznáme. Jsou i případy, kdy ho nepoznáme a nemusíme na to být zrovna promiskuitní děvky. Takže zpátky ke kořenům. Riziko nakažení promiskuitního (ne ovšem hloupého člověka, který spí s prostitutkama, dealerama, feťákama, neznamýma lidma) člověka, který používá vždy kondom se tolik neliší od slušňáka, protože ani slušňák není imunní vůči životním průserům typu „holka hodně teče a kluk se zrovna oholil“. V druhém vláknu jsem naznačila možnost testů na pohlavní choroby a promiň, když taková (spíše nezvyklá) opatrnost, se ti nezdá jako znak „pár minutového popřemýšlení“ tak už nevím. Nakonec bych chtěla dodat, že věci, o kterých se tu bavíme rozhodně nejsou obvyklé, u každého druhého. A snižovat účinost ochrany kondomu takovýmhle způsobem si koleduje o to, aby na tebe někdo odkázal, až se bude ptát, proč ho vlastně užívat, když je na nic. (opět sorry za složité větné konstrukce)

kadet říká:

Je možné, že to je jen její zbožné přání, souložit s 10 hochy, a že ty máš být tím prvním. Ale ty ji určitě znáš líp než já a pokud si nejsi jistý, že opravdu není nakažená, tak bys měl jít od toho a najít si nějakou jinou. Ono být při souloži stresován nejistotou, jestli něco nechytnu, to není vůbec krásný zážitek.

samzet říká:

Ak použieš kondóm nemalo by ti nič hroziť…

petmk říká:

Když jsem viděl na výpisu posledních komentářů první reakci na tvou radu, chtěl jsem ji smazat. Pak jsem si přečetl i ji. A najednou Alan nedostane ani černý puntík, ani ho nesmažu. Spíš ti ještě přihodím jedno přirovnání.


Machr elektrikář nevypne šťávu a vrtá se v zásuvce. Budiž málo bludných proudů v místě, kde bude pochován.

Hloupý elektrikář vypne jistič a pak se vrtá v zásuvce.

Normální elektrikář vypne jistič, zajistí ho proti zapnutí, změří napětí v zásuvce a pak se v ní začne vrtat.

Hádej, v čem je rozdíl?

Kotletka říká:

Nechápu, vysvětlíš?

On o té holce ví jen to, že mu řekla, že spala s desíti kluky, což může být možná proti srsti mužům, jež by rádi netknutou panenku, ale proč tu děláte, jako by měla AIDS v posledním stadiu? Kdyby nějakej kluk měl deset holek, byl by taky nakažen nebo by to byl jen zkušenej borec?

petmk říká:

Protože základem prevence nemůže být kondom. Ten jenom zabrání styku sliznic, ale nic víc. Na tom se prevence stavět nedá, zvlášť pokud se omezí jeho použití jenom jako na antikoncepci a orál nebo anál se probvozuje bez něho.

Základem ochrany by mělo být omezení rizik na minimum. To znamená především si vybírat, s kým spíš.

Kotletka říká:

Aha:-) A proč se jí teda nemá ani tknout? Stačily by jenom testy, říká se, že v západních zemích je to zvykem.. Nevím, jestli je, ale byl by to hezký zvyk.

petmk říká:

Co když dva z těch deseti měla posledního čtvrt roku? Test na HIV je průkazný až po třech měsících… To samý třeba žloutenka, tu taky nepozná hned, ale až po nějaké době…

Kotletka říká:

No a co? Píšu kdy ten test mají udělat? Nepíšu.. To si snad zjistí ten, kdo do toho testu chce jít. Nevím o co ti jde, ale zatím to vypadá tak, že naznačuješ, že s tou holkou už nikdo „rozumozodpovědný“ spát prostě nemůže. Klidně naznačuj, ale nemaskuj to za takovéhle argumenty.. To by ses rovnou mohl zeptat, co by se stalo, kdyby test selhal. Chystáš se na to?

bublina říká:

Nejde o pohlaví a počet partnerů, jde o odhad míry rizika a obecné zásady bezpečnosti (práce nebo sexu). Nestačí jen slepě dodržovat nějaká pravidla, když člověk nic neví o principech (třeba to, že nasazení kondomu neznamená automaticky „nesmrtelnost“ – nenakazitelnost).

Kotletka říká:

On nenapsal, jestli ta holka spala s deseti lidmi, které dobře znala, nebo jestli se chránila.. Kdyby napsala, že měla tři, bylo by to lepší? I kdyby se ta se třema chodila opíjet do baru a ojíždět od lidí, jejichž tvář si nepamatuje? Určitě by to bylo lepší.. Lepší než deset zdravých co?:-D Velmi směšné

bublina říká:

Proto jsem napsala, že nejde o počet, ale o odhad rizika. Holka, která souložila se 100 klukama (nezkušenejma a nezkaženejma panicema, které zaučovala) bude nakažená čímkoliv s menší pravděpodobností, než holka, která spala jen s jedním jediným klukem, který je ale narkoman a obšourník, který vyhledává prostitutky a nechává se ojíždět do zadku od podivných individuí za prachy, aby měl na drogy.

Ale nechci se hádat, jen jsem se snažila vysvětlit ten petmkův příklad s elektrikářem :-)

daggy24 říká:

My taky o té dívce, co spala už s 10 kluky, nic nevíme. Označovat ji za promiskuitní je, myslím, předčasný závěr. Nevíme, kolik je jí let. Pokud je starší, mohla mít dost času s těmi kluky třeba chodit, anebo si aspoň myslela, že s nimi chodit bude. Pokud jde o ochranu, nebylo řečeno, jestli nějaká byla. Pokud se nechránila, je možné, že těm klukům věřila, že jsou nezkušení (panicové), a tedy se nákazy nebála.
Pokud je jí ale 15, a stihla se opravdu vyspat už s 10 kluky a bez ochrany, je možné, že je to nezodpovědná lehká holka, která si chce užívat a neuvědomuje si riziko.
Záleží na klukovi, jestli chce přijít o panictví s lehkou holkou, i když je tu nějaké menší riziko, přestože se bude chránit kondomem, anebo si počká a časem najde holku na vážnější vztah.

petmk říká:

Taky jsem to nemyslel jako odsuzování té holky.

Dělám jako konstruktér a mám v popisu práce mj. vyhodnocení rizik. Když nedokážu odhadnout rozsah projektu, minimalizuju riziko ztráty tím, že nadhodnotím plánovaný rozsah prací a pozděj ho aktualizuju. Vyhnu se tak stresu, že má šéf nasmlouvanou výrobní kapacitu, nakoupený materiál, 20 lidí na lince houpá nohama a já makám 15ky o víkendu. Když přesně nevím, jakou bude mít nějaký parametr hodnotu, musím se krýt tím způsobem, že odhadnu (např. na základě statistiky) rizika, zanesu je do dokumentace a pak vynásobím bezpečnostním koeficientem podle okolností a použiju v návrhu… Kdybych to neudělal, mohlo by to skončit jak ve Fukušimě s dimenzováním ochrany proti přílivové vlně…

Prostě jsem si zvykl v případě rizika počítat s horší alternativou, jinak bych skončil bez části výplaty kvůli nedodrženýmu termínu nebo před soudem, kdyby se stal nějaký problém s výrobkem. Takže silou zvyku počítám s větším rizikem, než může být skutečnost.

A co se stane, když nadhodnotím riziko? Kdyby to udělal stavitel Fukušimy, havarijní systém by odstavil reaktory. Ale nedošlo by ke kontaminaci chladící vody solí a výpadek energie by pokryl na desítky hodin generátor. Do té doby by stačilo opravit vedení a eventuálně dotankovat naftu do generátorů…

No a v případě sexu, tak nejhorší scénář při nadhodnocení rizika je, že místo sexu budu večer masturbovat u porna. V případě podhodnocení je nejhorší následek zkrácení života a užívání léků do konce života v kombinaci s nepříliš příjemnou reakcí okolí, až se to provalí.

Volit musí každý sám za sebe.

bublina říká:

No jasně, právě proto, že o té holce nic nevíme, jsem se snažila vyvarovat se nějakým odsudkům či moralizování a do diskuse vstoupila jen pokusem o vysvětlení petmkova příkladu s elektrikářem, který mi přišel celkem vtipný.

kadet říká:

Těm, kteří by Samzetovy rady chtěli brát vážně, připomínám, že Samzet na jiném místě uvádí, že mu někdo přemazal mozek.

Anonym říká:

Chtěl bych se zeptat, jestli se můžu nakazit při pohlavním styku, když já ani partnerka jsem předtím nikoho jiného neměli? Díky,

bublina říká:

kadet říká:

Zdravím tě, růžičko voňavá. Jak se ti píchá?

Předpokládám, že tím myslíš, že se můžou nakazit při pohlavním styku, ale s někým jiným. Jen jestli to tak pochopí i tazatel (nebo jsem ti zase zkazil nájezd na fór?)

bublina říká:

Ne, odpovídám přesně na to, na co se ptá, tedy že se mohou nakazit při vzájemném styku, i když před tím nikdo nespal s nikým jiným (panna a panic).

Anonym říká:

Jsem myslel, že to z toho vyplyne, že ze styku s tou partnerkou. Rodiče nakaženi nejsou, a tak nákaza z matky na dítě není možná. Takže to nejde, ne? Nebo je i nějaký jiný způsob?

bublina říká:

„Takže to nejde, ne?“ Ale jde! Viz moje první odpověď.

„Nebo je i nějaký jiný způsob?“ Ano, je. Viz článek nad tvým dotazem (kapitola 5. Cesta přenosu, hned bod č.1.)

Proč si nejdřív nepřečteš článek, pod který píšeš svůj dotaz?

kadet říká:

Některé nákazy, třeba kapavka, se dají chtit i třeba stykem s prádlem nakažené osoby, ručníkem, atd. Ale ty závažnější – syfilis, AIDS – se přenášejí pohlavním stykem a krví. Tím pohlavním stykem se ale myslí jakýkoliv – nejen vaginální, ale i orální a anální. (Takhle nám to alespoň přednášeli odborníci)

akire říká:

Pořád mě baví ta fráze „AIDS lze chytnout“… mýlím se když řeknu že AIDS nelze chytnout, můžeš se nakazit „jenom“ HIV?

petmk říká:

Nepleteš se. Taky nemám rád, když někdo „chytne AIDS“ místo toho, ay se nakazil HIV.

Nebezpečí infekce HIV je v tom, že AIDS je jenom jeden z projevů nákazy (ten nejvážnější, ztráta imunitního systému), který propukne až po letech a před tím se může virus vesele šířit.

A než mě obviní místní duo šťoural a rejpalka ze slovíčkaření, rád bych uvedl, že pokud chceme omezit šíření HIV, musíme pochopit, jak se šíří a jak funguje. K tomu je nezbytné si uvědomit, že je rozdíl mezi původcem nemoci, který se dá chytnout a tím, co způsobí. Je to stejný, jak když chce někdo chytnout kousnutí od blechy.

kadet říká:

Nevím sice, kterého šťourala a kterou rejpalku má Petmk na mysli, nicméně se rád toho šťourání ujmu:

Podle mne je slovní spojení „chytnout nemoc“ termín lidový, klidně se může říkat „chytnout AIDS“ (= dostat nemoc AIDS) i „chytnout HIV“ ( = nakazit se původcem AIDS) Také přece říkáme „chytil jsem, angínu, kašel, rýmu…“ ne „chytil jsem streptokoka“.

Něco jinéh je, řeknu-li „nakazit se …“ Tady by opravdu bylo správnější říkat „nakazit se HIV“ než AIDS. To je ovšem spíš téma pro paní Jaroslavu Hlavsovou v Českém rozhlase než pro Sexus. (Nicméně moje maminka byla zdravotní sestra a taky běžně říkávala chytnout, případně zobnout infekční nemoc)

petmk říká:

Koukám, že potrefený houser se může ukejhat :-D

Takže aby bylo jasno, pes chytne blechy (takový ty zvířátka – parazity) a teprve ti ho pak koušou. Nikdy pes nechytne bleší kousnutí.

Stejně tak další potvora – komár. Do stanu vletí samička komára, ne komáří štípnutí.

S HIV jako původcem a AIDS jako následkem je to naprosto stejný. Jenom je ten virus trochu menší a můžeš ho vidět jenom pod elektronovým mikroskopem…

Navíc, AIDS nechytneš. AIDS propukne u HIV pozitivního člověka sám od sebe, i když od nákazy nemá sex…

A co se těch nemocí týká, tak u nás se říká „mám chřipku“, „mám angínu“ a podobně, ne že jsem něco chytl. U vás je to asi trochu jinak…

akire říká:

Jenomže jsi si mohl všimnout, že sexus se už nějakou tu dobu snaží vyhýbat „lidovým termínům“, a vzdělává taky v korektní terminologii, viď. vaše nekonečné spory o rozdílech mezi pohlavním stykem/sexem/souloží. Takže tohle ti kadete jako argument neberu.

bublina říká:

A co takhle místo blábolů o přednáškách odborníků odkázat na článek nad diskusí?

Anonym říká:

Milan ahoj chci se zeptat jestli je možné se nakazit po orálním styku s kondomem? Nechal jsem si vykou… od cizí holky – po celou dobu jsem měl nasazený kondom. Tak mi to teď vrtá docela hlavou. Moc děkuju za odpověď M.

kadet říká:

Ahoj Milane. Možná si myslíš, že jsi udělal maximum pro svoje zdraví a ochranu. Ale já s tím souhlasit nemohu. Nejlepší prevence před nákazou je mít sex jen s takovými lidmi, o nichž něco vím a tudíž předpokládám, že žádnou pohlavně přenosnou nemoc nemají (napsal jsem „předpokládám“, abych předešel námitce, že 100% jistota není nikdy). Nevím, jak to bere ona, ale divím se, že dívce nepřijde ponižující, když si partner nasadí kondom, a to nikoliv jako ochranu před nežádoucím otěhotněním. Vždyť tím dává najevo své podezření. No a cumlat gumu – brr!

Třeba to byla placená služba, proto jsi ji nemohl znát a mít jistotu. Ale i mezi placenými službami přece existují rozdíly v kvalitě, ne? Ty by ses snad šel najíst do restaurace, o níž bys měl podezření, že u nich maso není veterinářsky ověřené?

Závěrem: moje zásada je – „kouření“ bez gumy ale s osobou, o které vím, že je zdravá.

daggy24 říká:

Proč by mělo být pro dívku ponižujicí, když chrání hlavně sama sebe? Před nakažením ze spermatu. Přenos HIV slinami je totiž minimální.

kadet říká:

hm – a co když je každý z nich nakažený něčím jiným že? No potěš Pánbů…

akire říká:

kadete malá kontrolná otázka: myslíš si že lidi se navzájem nakazí pohlavními chorobami při styku s osobami, kteřím nevěří? Tomu říkám naivita..

kadet říká:

Naivita je souložit s tím, koho vidím první den. Nakazí se hlavně ti, kteří to riziko podcení a nepřipouští si jej. Já jsem přece napsal, že 100% jistoty nemáme nikdy. Jistě, jsou ženy, které to dokážou na nás koulet a zatajit chorobu, ale tazatel to podezření měl a od toho se odvíjí i moje „naivní“ kritika.

A orální sex s kondomem, tedy cumlat gumu, no uznej, to nemá úroveň, to je lepší jít od toho. Já už jsem bohužel takový, že kdybych si při tom nabalování kondomu uvědomil, proč jej potřebuju, tak by ho nebylo rázem na co a proč nasadit, protože naměkko se dá navléknout dost těžko.

bublina říká:

Zajímavé je, že nikoho nenapadl následující scénář:

*

Holka (H) s klukem (K) na prvním rande (inzerát, seznamka, kamarádi, padli si do oka na diskotéce, …) Puberťák je nadrženej a sonduje:

K: – Co takhle pokračovat v soukromí (sexem)

H: – Na to zapomeň, nespím s klukama na první schůzce.

(Buď si holka všimne nebo kluk navrhne:)

K/H: – A co orál, to by šlo?

(Protistrana souhlasí:)

H/K: – Tak jo.

H: – Ale jedině s gumou, vůbec tě neznám.

K: – Jasně … (už ani neví co říká, omámen představou orálu)

H: (Vyndá z kabelky kondom – je zodpovědná, narozdíl od kluka, takže ho má u sebe – vybalí, nasadí a snaží se)

K: (Kluk jen pasivně přijímá a druhý den píše na web svůj dotaz ohledně AIDS)

*

Je to jen jeden z možných scénářů, jak to mohlo proběhnout, ale všichni jse předpokládali zodpovědného kluka a holku couru. Proč? :-)))

daggy24 říká:

Ne, já nepředpokládám, že holka byla coura. Zodpovědní byli oba. Prostě se potkali, velmi se přitahovali, kluk dostal erekci a holka mu chtěla pomoct, (aniž by se spolu vyspali), aby nebyl v sexuálním napětí a mohli si třeba pak normálně zatancovat na té diskotéce a třeba se pak víc poznat a začít spolu chodit. To, že měli kondom je třeba pochválit.

Mně by taky nedělalo potěšení cucat gumu, ale přesto budu mladé nabádat, aby se chránili kondomem při každém styku, i orálním. Je to potřeba propagovat ochranu před HIV. Hledání partnera, kterému je možné důvěřovat, někdy trvá dlouho, a člověk se může několikrát spálit. Jeden důvěřuje, je věrný a druhý je promiskuitní a nechrání se. Pak na to může doplatit ten důvěřivý.

bublina říká:

Nemusíš se obhajovat, ty jsi v jiném příspěvku správně podotkla, že prezervativem při orálu chrání holka především sebe.

akire říká:

Lidi nechci vám kazit představu ale nebuďme tak naivní aby sme si mysleli že nezávazný sex na prvním rande je „fuj“. Pokud se člověk při tom chrání je to jeho plus, ale nadávat mu že se to takhle nedělá je jako poučovat nadrženého puberťáka že nesmí mít sex před svatbou.

kadet říká:

Ano, i tak to mohlo být. Ale i tady je pádný důvod klukovi za to preventivně vynadat. Ne ho chválit za vysokou zodpovědnost.

daggy24 říká:

Nesmysl – nadávat mu za to, že při sexu s holkou, kterou dřív neznal, použil kondom. A nabádat ho, aby příště měl nechráněný orál s holkou, které důvěřuje. Co když on sám má nějakou infekci (získanou nepohlavně), třeba žloutenku nebo mononukleózu, nebo virus HPV… a o té infekci neví.
Spousta mladých má náhodný sex bez ochrany, těm preventivně můžeš nadávat.

bublina říká:

Klukovi jsi klidně vynadat mohl, aniž bys při tom spekuloval o pověsti té holky :-)